Mám z tou chutí pořádně oslavit tu velikou kulatinu. Ale jsem máma a musím fungovat 24 hodin denně. Takže žádná oslava pro dospělé, že jo :D
Dneska bych chtěla začít tím, co všechno se vlastně změnilo u mě. Přeci jen je to i deník maminky. Emočně se z jedné strany cítím samozřejmě nejšťastnější na světě, z té druhé totálně vyčerpaná. (Emily totiž stále v noci nespí - vůbec.) Ale nevadí. Jsou dny, kdy se i po probděné noci "probudím" a mohu fungovat celý den s malou, uklízet,vařit, chodit na procházky a podobně. No a pak jsou tu dny, kdy vstanu už s neskutečnou bolestí hlavy, a to má pak den snad 48 hodin a je to opravdu náročný. V tyto chvíle, bych samozřejmě mohla zavolat babičkám na hlídání, ALE pak je mi to líto, že Emička přeci nemůže za to, že v noci nemůže spát, tak ji prostě nechci dávat hned na několik hodin pryč, abych se alespoň dvě hodiny vyspala a bolest hlavy odezněla. Tím chci říct, že ve mě v poslední době probíhá tenhle boj emocí. Jestli dát malou na hlídání a vyspat se, aby byl pak den lepší a snazší NEBO to vydržet, protože budeme spolu a to je to nejdůležitější pro nás pro obě? - To je prosím otázka za 1 000 000 korun.:D
Jinak vlasy, řasy, nehty, pleť po porodu a kojení? K tomu je jen jedno vhodné slovo: a to katastrofa. Všechno se samozřejmě dá nějakým způsobem řešit. A já vám asi napíšu článek o nějaké vhodné kosmetice, protože to bychom tu byli asi ještě zítra. :D
A pak je tu jedna věc, kterou jsem snad celý tenhle měsíc řešila. Kojení. Vy, co mě sledujete a čtete mé články víte, že jsem kojila jen dva měsíce a pak už jsme bohužel neměli tu možnost i přes snahu. Nicméně, jelikož nám malá stále nechce pít vodu ani čaj,..taky už delší dobu řešíme bouličku v tříslu a dokonce už Em prodělala první nemoc, začala jsem o "rozkojení" uvažovat. Přečetla jsem snad všechny stránky o kojení, radila se s poradkyněmi a všechno možný. A jediným problémem je to, že beru antikoncepci, takže bych nejdřív musela vysadit a počkat, třeba mezitím odsávat. A to nejdůležitější - malá se musí přisát. Jenomže ona jen dudá. Takže emoční boj číslo 2. Má cenu to zkoušet nebo ne? Kdyby jste kdokoli z vás měli kontakt na nějakou super laktační poradkyni nebo jakékoli jiné poznatky k tomu, budu neskutečně vděčná, když mi napíšete zprávu. =)
No a asi největší novinkou je, že jsme se rozhodli koupit pozemek a postavit Emičce domeček, protože akční dítě je nejšťastnější na zahradě že jo. =) Mě a taťkovi se sice z "města" a bytu (který jsme mimochodem před narozením Emily ještě rekonstruovali) moc nechce, ale víme, že tam budeme všichni spokojenější. Takže nás čeká těžká práce. Taťka se totiž rozhodl postavit další barák s dědou sám. Palec jim hore. =)
Ale teď už k Emily, protože ta Vás v celku zajímá víc. Výše jsem zmiňovala naše neustálý noční bdění. Už jsme to řešili i s Dr., protože mi malá přišla poslední dobou protivná i přes den pak. Po půl hodinové konverzaci a zjišťování, jestli ji doopravdy nic není a nebolí, přišla super diagnostika. Je prostě příliš akční nebo má zlé sny. Bylo nám doporučeno zkusit na pár dní homeopatický přípravek Sedalia, který se celkově používá na noční můry, aby bylo dítě klidnější a spokojený. Problém totiž byl, že to malá nedospává ani přes den, tím je nevyspalá a protivná. A miminko prostě spát potřebuje. Potěšilo mě, že Sedalia nemá žádné nežádoucí účinky, a tak jsem neměla problém to alespoň zkusit. Za dva dny to zabralo a v noci jsem vstávala max. 5x. To byla neskutečná slast. Dokonce jsem krmila až v 6 ráno a to se nám ještě nikdy nestalo. :D Jenže tohle trvalo 4 dny a přišlo to zase zpátky. Nevím jak je to možné. Momentálně si píšu s odbornicí na homeopatika, abych zjistila, jestli to doopravdy fungovalo nebo ne. Každopádně to teď nepomáhá, takže ji nic nedávám. A v pondělí nás holt čeká další vyšetření u Dr...
Jak jste si také mohli všimnout na instagramu, máme za sebou první nemoc. Emily prodělala 6. infekční onemocnění a musím říct, že průběh je teda šílený. Nejdřív nastoupí jen teplota, ale i přes snižování teploty vlažnou sprchou, stále stoupá až k vysoké horečce. Do toho průjem a boule za uchem. O víkendu už jsme zamířili na pohotovost, protože přes den plakala. Tam nám v první řadě hrozili hospitalizací kvůli nedostatečnému pití. Pak jsem jim ale naštěstí vysvětlila, že sice vody nebo čaje vypije málo, ale za to jí celé dny podávám jen mléko, které je na radu Dr. řidší, takže toho opravdu vypije dost. Nakonec konstatovali jen virózu a poslali nás domů. Druhý den z ničeho nic horečka ustala a objevila se vyrážka. Takže znovu k doktorce, tentokrát už k té naší, a bylo jasno. Vyrážka za 4 dny zmizela a bylo po nemoci. Díky Bohu!
Tak a teď už opravdu jen to pozitivní. Co se malá naučila: Přetáčet se oběma směry. Snaží se lézt. Opravdu jen snaží, protože když ji to nejde, začne se hned celkem dost vztekat. :D Teď už ale o pár centimetrů popoleze a dělá i hodiny, tak to tu bude určitě brzy. =) Taky se naučila natahovat ručičky na všechno, co chce. Takže momentálně neděláme nic jiného, než ji podáváme vše, na co si ukáže. :D Taky už "lehce" opakuje: jéjé a halo halo :D To je asi ta nejroztomilejší věc, když křivý tu pusinku a snaží se ze sebe vydat něco srozumitelného. <3 A poslední nová věc z rubriky "Emily už umí." : snaží se sedět. Prvně si sedla z pololehu/polosedu. Opírá se o ručičky a je u toho jako paragraf, ale i to se počítá. =) Nicméně před chvilkou jsem si psala ještě s jednou z vás, která mi poradila, že dokavad si nesedne z lehu, tak by neměla sedět ještě opřená. Tak děkuji a doufám, že jsme něco neudělali moc špatně a v pondělí to rovnou proberu s Dr. - ta ze mě bude mít teda zase radost. Vždycky mám 1000 otázek. :D
Oblíbené hračky: těch je teda tentokrát nových fakt hafo . Takže Vám zase napíšu článek - Tipy na hračky a knížky 2. =) Ale co vám teda musím říct, že teď si Em hrozně oblíbila tančení. Hlavně u toho musím dělat co největší kraviny a nejlépe i skákat. Nu a když už fakt nemůžu, tak jí položím a tancuju a zpívám před ní. Měli by jste slyšet jak strašně se mi řehtá. I když já si myslím, že by se asi smáli všichni, kdyby mě u toho viděli. Nebo by se alespoň chytali za hlavu. :D
Co se týče kosmetiky. Tak vám toho tady moc nenapíšu. Používáme pořád tu stejnou.
Několik z vás mi psalo, jakou všechnu kosmetiku máme otestovanou a jaká je nejlepší. My měli ale jen dvě. Johnson baby a Mixu na koupání a mazání. Mixa teda vyhrává. Na prdelku jsme toho zkoušeli hodně. viz. deník maminky a miminka za 1., 2. a 3 měsíc. Top je pro nás ale Bepanthen a Rybilka, popřípadě Sudocream. Plenky jsme vlastně až do teď měli Pampers a byli jsme vlastně spokojený. Teď testujeme další dvě značky Wickies a Happy mimi. Zatím jsme ale zkusili jen pár plenek, takže momentálně nechci psát recenzi.
Nu a asi poslední novinkou je, že jsme měli v těchto horkách v plánu hodně cestovat a výletit. (Snad každý víkend bylo buď ošklivě nebo byla Em nemocná nebo šel táta v sobotu do práce a v neděli bylo hnusně.:D Takže jsme nakonec stihly jen Hracholusky a Plzeň Zoo. Ale užili jsme si to náramně.=)) K čemu se chci ale dostat. Aby Emily krásně všude viděla, chtěli jsme jí dát do sporťáku do polosedu a zjistili jsme, že jsou tam ale úplně pitomě udělané 5ti bodové pásy. Jako: ta vzdálenost mezi ramínky a prdelkou, kde je dítě připoutaný, je snad na roční dítě. A nejde to zkrátit (jen o trochu). Nebo takhle: v plastu jsou udělané díry na zkrácení, ale ve vložkách uvnitř už ty díry chybí, takže je nám to úplně prd platný. Absolutně netuším co s tím, ale co nevidět nám Emča z korbičky vyroste a nějak to prostě budeme muset vymyslet. Tak jestli máte ty samé problémy se sporťákem, tak mi prosím poraďte jak na to, protože já když to tu štelovala, tak už málem letěl z okna. :D
A poslední věc pro vás. Chci vám strašně moc poděkovat za to, že tolik z vás, čte mé články. Ani nevíte, jak moc mě to těší. Takže moc děkujeme, přejeme jen zdravíčko a to je pro dnes vše. =)*
S láskou, Nikol. :-*
Komentáře
Okomentovat