Ahoj holky, těhulky, maminky. =) Deník za 5. měsíc vyšel momentálně dost opožděně, ale přece. Začala bych rovnou vysvětlením, na které jste se vlastně hodně ptaly. Emily jsem v minulém deníčku vychvalovala do nebes, jak většinou vstává jen jednou v noci na krmení. Samozřejmě jsem to musela zakřiknout, protože asi po týdnu se spinkání začalo hodně zhoršovat. Nejdřív se budila přibližně 10x za noc, což se dalo ještě normálně zvládnout, ale došlo to až do fáze, kdy v noci vstávám třeba i 30x nebo vůbec nespím, protože mezi budícími intervaly nestačím ani usnout. Momentálně to máme tak, že jsou většinou dvě špatné noci a pak jedna dobrá. - Díky Bohu alespoň za to. Do teď nevíme proč nespinká. V podstatě se v noci skoro nikdy úplně nevzbudí, ale mele sebou jako o závod, kope nožičkama a hází sebou ze strany na stranu. přitom má zavřená očička a jakmile jí vypadne dudlíček (což je hodně často, když sebou takhle mele), tak pláče. Vypadá to trochu jako kdyby chtěla spinkat, ale nemohla usnout. Nejdřív jsme mysleli, že jí je horko. V tu dobu totiž začalo být mnohem tepleji. Na noc dostala tedy jen body s krátkým rukávem a ponožky - ty si ale po chvilce sundala, takže jsem ji každou chvilku přikrývala nožičky alespoň hadrovou plenkou. Spaní se ale nezlepšilo. Pak nás napadlo, že by to mohlo být špatným vzduchem. Okno jsme tedy měli skoro dokořán a Emily přikryli peřinou. Tatínkovi se sice spalo jako miminku, ale našemu miminku pořád ne. Dál jsme zkoušeli jestli nejde o hlad, žízeň, prdíky, málo prostoru, moc prostoru, špatná poloha při spaní. Dokonce jsme ji i na 3 dny zkoušeli dát do jejího pokojíčku, kde ji nic neruší, ale nezabralo ani to. Jediná možnost, která zbývá jsou zoubky. Tu jsem nejdřív hned vylučovala z několika důvodů - neměla a nemá ani trochu nateklé dásně, sice hodně slintá a strká si furt něco do pusinky, ale to ona dělá už mnohem déle, než tohle začalo. Taky je přes den normálně úsměvavá a veselá, takže nevypadá, že by ji něco trápilo. Teď mi ale už dochází nápady a tak doufám, že to ty zoubky jsou. Nic jiného než doufat mi totiž už asi nezbývá. :D Takže: jestli máte taky super nespavé miminko, klidně mi napište a můžeme si navzájem předávat rady, jak nebýt mrtvola nebo si alespoň vylít srdíčko nad tím, jak hrozně se nám po spánku stýská. :D
A nyní zase k tomu pozitivnímu. Pořídili jsme maličké nové houpátko. Tentokrát už elektrické a je to teda super vychytávka, kterou jsem mimochodem v těhotenství považovala za náhradu pro ty línější mamči. Ale velký omyl teda. Em se v něm neskutečně líbí a je nadšená i z kolotoče, hudby, zvuků přírody ale hlavně z houpání dvěma směry. Vždycky se v něm krásně zklidní a HLAVNĚ, když se jí chce přes den spinkat, dám ji tam, zapnu houpání a do chvilky usne. Nebudu lhát, je to výhoda hlavně pro mě, protože několikrát denně uspávat a uhoupávat skoro 7mi kilové miminko 20 minut v náručí je celkem posilovna. A samozřejmě má v něm miminko při usínání pohodlnější polohu. Taky to většině maminek asi ušetří čas, protože mezitím co miminko usíná, může dělat jiné věci. To teda u nás ale moc nefunguje, protože než Emička usne potřebuje mě vidět, popřípadě podat dudlíčka. Na mém instagramovém profilu je video, na kterém můžete houpátko vidět a jelikož hodně z vás mi na něj psalo různé dotazy, mám v plánu napsat recenzi sem na blog. Další novinkou, když už jsme u toho uspávání, je usínání večer. Vy, co mě sledujete tady na blogu nebo instagramu víte, že jsme s tím měli celkem problém už od narození. Teď jsme ale uhoupávání večer úplně zrušili a po koupání a papání jde rovnou do postýlky. Vždycky ji chviličku pochovám, pak ji položím, dáme ji s tátou pusinku, popřejeme dobrou noc a sladké sny, pohladíme, dáme dudlíčka a odcházíme z pokoje. Teď musím raději zaklepat, ale vyšlo to krásně a téměř hned usíná. Párkrát se tam maximálně vracím dát dudlík.
Dál tu máme hraní. Mě teď osobně přijde, že Emily tenhle měsíc skoro hračky odložila a začala si všímat mnohem víc okolí. Nejvíc asi pejska a sama sebe. Co se týče naší fenky Megí, na intagram vám vkládám hodně zážitků, které spolu tyhle dvě mají. Meginka je od začátku na Emily závislá - hlídá jí, hledá jí, když je třeba v postýlce apod., pořád ji chce pusinkovat, ráno ji vítá. Koukat se na ně je dokonalý pohled. Teď si ale právě konečně začala všímat i Emily Megí. Natahuje se k ní a chce si na ní sáhnout, popřípadě ji ochutnat. :D Dokáže ji dlouho pozorovat. Směje se jí, když si hraje s míčkem a podobně. Myslím, že tohle je začátek dokonalého přátelství. Nese to sebou ale i rizika. Obě dvě se totiž momentálně musí naučit, že na sebe musí být opatrné. Emily je sice několikrát vetší než Meg, ale to neznamená, že ji pejsek nemůže třeba škrábnout. No a Emička musí samozřejmě vědět, že se do pejska nebácá, netahá se nekouše se a další prostě :D. Jinak se taky Em konečně přetočila sama na bříško, a to bylo právě díky Megí, protože ta seděla vedle ní a Emily se snažila na ní dosáhnout. Teď se snaží i lézt a to jí hádám taky naučí Meginka.
Pak taky máme novou super srandu. A to je zrcadlo nebo jakýkoli jiný odraz kde se vidí. Směje se, křičí na sebe, snaží se na sebe sahat. :D Zrcadla u nás sice teď vypadají spíš jak matný skla, ale ten její smích stojí za ten bordel. =)
A naprostá bomba. Už jsme se koupali v bazénu. <3 U babi a dědy na zahradě. Prvně nastal půl hodinový neutišitelný řev ještě před tím, než jsme se stačili namočit, takže jsme se skoro neodvažovali zkoušet to znovu. Ale jelikož bylo 33 stupňů a bazén měl 32 stupňů, nešlo toho nevyužít. No a strašně jsme si to užili. Emily se najednou ohromně líbilo. Koukala do vody, cákala, kopala nožičkama (jako by se snažila plavat) a smála se. Táta nás celou doby točil, a my teda máme další zážitek, nad kterým si zase za nějaký ten měsíc určitě popláču. :D Takže maminky, jestli se i vašemu miminku nejdřív nelíbilo, nebojte se to zkoušet. =)
No a nakonec nejžádanější a "nejpoptávanější" věc asi se sto dotazy - PŘÍKRMY. Rozhodla jsem se, že určitě napíšu příspěvek jenom o zavádění příkrmů a tady vám zodpovím ty nejčastější otázky. Takže: kdy jsme začali s příkrmy? Od ukončeného 4. měsíce., což znamená, když jsme slavili 4 měsíce. Kojící maminky začínají nejdříve ale od ukončeného 6. měsíce., protože zavádění alergenů není třeba dříve. Ale ani nekojící maminky nemusí příkrm zavádět ve čtvrtém měsíci. Je to pouze jejich volba, pokavad tedy miminko nevykazuje zvýšený zájem o jídlo a po umělém mléčku přibírá správně. Emička sice přibírala krásně, ale když jsme jedli my, mysleli jsme, že nás sní. :D Taky jste se mě hodně ptali, jestli jsme začali mrkví. Tak ne, nezačali. První měla dýničku, protože dřív hodně trpěla na prdíky a mrkev staví, takže dýně pro nás byla lepší volbou. A pak tedy jestli máme příkrmy ze skleniček nebo vaříme domácí... tak my máme tedy momentálně obojí. Obojí jí chutná a nemá s jídlem ze skleničky problém, ale domácí jí teda šmakuje víc. =) Na ostatní otázky: jak postupně zavádět, kdy maso, kdy ovoce, proč ne/ano začínat kašičkama, jak dělat domácí příkrmy, jak skladovat a podobně, bych zodpověděla v dalším článku, který se budu snažit vydat do konce týdne, tak snad se na mě nebudete zlobit, že si na ostatní musíte ještě chviličku počkat, ale opravdu se snažím, co mi síly, po dvouhodinovém spánku, stačí. =)
Co se týče mě, tak samozřejmě jsem vyčerpaná a šíleně unavená a občas i nervózní a nepříjemná, ale pořád svou dceru miluju nadevše a každým dnem víc a víc. Máme to teď i o trochu těžší v tom, že nám tatínek občas přes týden odjíždí na pracovní cestu a vrací se na víkend, takže nemám moc času na zbyt. Dřív to bylo v pohodě, ale to jsem mohla v noci spát, že jo? :D
Holt doma prostě nebude tak naklizeno jak bych si přála, ale to k tomu mít dítě prostě patří.A i v tom binci je být mámou nenahraditelný a nejkrásnější pocit na světě. <3
S láskou. Nikol :-*
A nyní zase k tomu pozitivnímu. Pořídili jsme maličké nové houpátko. Tentokrát už elektrické a je to teda super vychytávka, kterou jsem mimochodem v těhotenství považovala za náhradu pro ty línější mamči. Ale velký omyl teda. Em se v něm neskutečně líbí a je nadšená i z kolotoče, hudby, zvuků přírody ale hlavně z houpání dvěma směry. Vždycky se v něm krásně zklidní a HLAVNĚ, když se jí chce přes den spinkat, dám ji tam, zapnu houpání a do chvilky usne. Nebudu lhát, je to výhoda hlavně pro mě, protože několikrát denně uspávat a uhoupávat skoro 7mi kilové miminko 20 minut v náručí je celkem posilovna. A samozřejmě má v něm miminko při usínání pohodlnější polohu. Taky to většině maminek asi ušetří čas, protože mezitím co miminko usíná, může dělat jiné věci. To teda u nás ale moc nefunguje, protože než Emička usne potřebuje mě vidět, popřípadě podat dudlíčka. Na mém instagramovém profilu je video, na kterém můžete houpátko vidět a jelikož hodně z vás mi na něj psalo různé dotazy, mám v plánu napsat recenzi sem na blog. Další novinkou, když už jsme u toho uspávání, je usínání večer. Vy, co mě sledujete tady na blogu nebo instagramu víte, že jsme s tím měli celkem problém už od narození. Teď jsme ale uhoupávání večer úplně zrušili a po koupání a papání jde rovnou do postýlky. Vždycky ji chviličku pochovám, pak ji položím, dáme ji s tátou pusinku, popřejeme dobrou noc a sladké sny, pohladíme, dáme dudlíčka a odcházíme z pokoje. Teď musím raději zaklepat, ale vyšlo to krásně a téměř hned usíná. Párkrát se tam maximálně vracím dát dudlík.
Dál tu máme hraní. Mě teď osobně přijde, že Emily tenhle měsíc skoro hračky odložila a začala si všímat mnohem víc okolí. Nejvíc asi pejska a sama sebe. Co se týče naší fenky Megí, na intagram vám vkládám hodně zážitků, které spolu tyhle dvě mají. Meginka je od začátku na Emily závislá - hlídá jí, hledá jí, když je třeba v postýlce apod., pořád ji chce pusinkovat, ráno ji vítá. Koukat se na ně je dokonalý pohled. Teď si ale právě konečně začala všímat i Emily Megí. Natahuje se k ní a chce si na ní sáhnout, popřípadě ji ochutnat. :D Dokáže ji dlouho pozorovat. Směje se jí, když si hraje s míčkem a podobně. Myslím, že tohle je začátek dokonalého přátelství. Nese to sebou ale i rizika. Obě dvě se totiž momentálně musí naučit, že na sebe musí být opatrné. Emily je sice několikrát vetší než Meg, ale to neznamená, že ji pejsek nemůže třeba škrábnout. No a Emička musí samozřejmě vědět, že se do pejska nebácá, netahá se nekouše se a další prostě :D. Jinak se taky Em konečně přetočila sama na bříško, a to bylo právě díky Megí, protože ta seděla vedle ní a Emily se snažila na ní dosáhnout. Teď se snaží i lézt a to jí hádám taky naučí Meginka.
Pak taky máme novou super srandu. A to je zrcadlo nebo jakýkoli jiný odraz kde se vidí. Směje se, křičí na sebe, snaží se na sebe sahat. :D Zrcadla u nás sice teď vypadají spíš jak matný skla, ale ten její smích stojí za ten bordel. =)
A naprostá bomba. Už jsme se koupali v bazénu. <3 U babi a dědy na zahradě. Prvně nastal půl hodinový neutišitelný řev ještě před tím, než jsme se stačili namočit, takže jsme se skoro neodvažovali zkoušet to znovu. Ale jelikož bylo 33 stupňů a bazén měl 32 stupňů, nešlo toho nevyužít. No a strašně jsme si to užili. Emily se najednou ohromně líbilo. Koukala do vody, cákala, kopala nožičkama (jako by se snažila plavat) a smála se. Táta nás celou doby točil, a my teda máme další zážitek, nad kterým si zase za nějaký ten měsíc určitě popláču. :D Takže maminky, jestli se i vašemu miminku nejdřív nelíbilo, nebojte se to zkoušet. =)
No a nakonec nejžádanější a "nejpoptávanější" věc asi se sto dotazy - PŘÍKRMY. Rozhodla jsem se, že určitě napíšu příspěvek jenom o zavádění příkrmů a tady vám zodpovím ty nejčastější otázky. Takže: kdy jsme začali s příkrmy? Od ukončeného 4. měsíce., což znamená, když jsme slavili 4 měsíce. Kojící maminky začínají nejdříve ale od ukončeného 6. měsíce., protože zavádění alergenů není třeba dříve. Ale ani nekojící maminky nemusí příkrm zavádět ve čtvrtém měsíci. Je to pouze jejich volba, pokavad tedy miminko nevykazuje zvýšený zájem o jídlo a po umělém mléčku přibírá správně. Emička sice přibírala krásně, ale když jsme jedli my, mysleli jsme, že nás sní. :D Taky jste se mě hodně ptali, jestli jsme začali mrkví. Tak ne, nezačali. První měla dýničku, protože dřív hodně trpěla na prdíky a mrkev staví, takže dýně pro nás byla lepší volbou. A pak tedy jestli máme příkrmy ze skleniček nebo vaříme domácí... tak my máme tedy momentálně obojí. Obojí jí chutná a nemá s jídlem ze skleničky problém, ale domácí jí teda šmakuje víc. =) Na ostatní otázky: jak postupně zavádět, kdy maso, kdy ovoce, proč ne/ano začínat kašičkama, jak dělat domácí příkrmy, jak skladovat a podobně, bych zodpověděla v dalším článku, který se budu snažit vydat do konce týdne, tak snad se na mě nebudete zlobit, že si na ostatní musíte ještě chviličku počkat, ale opravdu se snažím, co mi síly, po dvouhodinovém spánku, stačí. =)
Co se týče mě, tak samozřejmě jsem vyčerpaná a šíleně unavená a občas i nervózní a nepříjemná, ale pořád svou dceru miluju nadevše a každým dnem víc a víc. Máme to teď i o trochu těžší v tom, že nám tatínek občas přes týden odjíždí na pracovní cestu a vrací se na víkend, takže nemám moc času na zbyt. Dřív to bylo v pohodě, ale to jsem mohla v noci spát, že jo? :D
Holt doma prostě nebude tak naklizeno jak bych si přála, ale to k tomu mít dítě prostě patří.A i v tom binci je být mámou nenahraditelný a nejkrásnější pocit na světě. <3
S láskou. Nikol :-*
Komentáře
Okomentovat